nutraceutika: neléčí, ale dokážou zázraky  

Na jednotné definici nutraceutik se experti zatím neshodli. J faktem je, že slovo v roce 1989 poprvé použil  Stephen L. DeFelice, lékař, vědec a zakladatel Nadace pro inovace v medicíně. Spojením slov nutrition (výživa) a pharmaceutical (farmaceutický) jakoby chtěl modernímu zdravotnictví připomenout, že starověké civilizace jako Egypt, Sumer, Čína či Indie chápaly jídlo jako lék a že bychom se k tomu měli vrátit. V praxi jsou za nutraceutika považovány součásti potravin, o kterých se domníváme (nebo spíš víme), že prospívají lidskému zdraví. Oficiální místa se k nim staví jako k látkám na pomezí potravin a léčiv a jako takové je předurčují ke zlepšování zdraví v rámci prevence, a ne k léčení. Proto jsou za nutraceutika nejčastěji považovány nejrůznější tablety, kapsle, tobolky či prášky s obsahem vitaminů, minerálních látek, antioxidantů... zkrátka doplňky stravy. Některé prameny k nutraceutikům řadí také funkční potraviny, což by měly být potraviny, jež mají kromě nutriční hodnoty také sílu uzdravovat nebo zpomalovat stárnutí. Představte si třeba jogurt s živými bakteriemi nebo kvašenou zeleninu. Ať už si vyberete širší nebo užší definici pojmu, my osobně máme na vlastní kůži vyzkoušeno, že nutraceutika zlepšují život. Sama o sobě nejsou spásou, ale v kontextu zásad vybalancovaného životního stylu hrají mimořádnou roli. Testováno na lidech.